HOME KONTAKTY MAPA WEBU
ORION

výrobce: Lockheed-Martin, USA
úloha: pilotovaný let k Měsíci, transportní loď k ISS
posádka: 4-6 astronautů
rozměry:
délka: 8,10 m
průměr: 5,03 m
rozpětí: 17 m
objem kabiny: 10,23 m3
hmotnost:
návratový modul CM: 8 485 kg
servisní modul SM: 13 000 kg
loď celkem: 21 500 kg
výkon solárních panelů: 9,15 kW


Kosmická lod' Orion má sloužit jako náhrada za raketoplány, které se ukázaly z hlediska bezpečnosti posádky jako krokem zpět. O Orionu se mluví jako o "sofistikovaném Apollu" nebo také jako o "Apollu na steroidech". Pravdou je, že Orion je kombinace technologie APOLLA šedesátých let, technologie RAKETOPLÁNŮ a technologie 21. století. Kabina pro posádku CM (Crew Module) je tvarem velmi podobná osvědčené navratové kabině Apolla. Hlavním rozdílem jsou rozměry kabiny. Apollo bylo projektované pro tři astronauty, Orion jich pojme šest. Interiér musí umožnit přestavbu do několika konfigurací. Pro lety k Měsíci se počítá se čtyřčlennými posádkami, zatímco k Marsu a k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se šestičlennými. Klíčový rozdíl tkví ale v tom, že nový velitelský modul je jen základním prvkem kosmické stavebnice Constellation, jejíž jednou z podob by měla být loď pro výpravu na Mars. Ve skutečnosti z ní ale po doplnění o další motory, nádrže, obytné moduly a jiné části půjde postavit kosmické plavidlo pro jakýkoliv úkol ve vnitřních oblastech sluneční soustavy. Samotný Orion se může používat pro lety v blízkém okolí Země, především k Mezinárodní kosmické stanici. Tam by měl poprvé vyrazit nejpozději roku 2015. V kombinaci s lunárním modulem pak do roku 2020 zamíří k Měsíci. Na rozdíl od nedokončeného programu Apollo se však tentokrát mají lidé na jeho povrchu zabydlet trvale. Záměrem je totiž vybudování stálé stanice, která mimo jiné poslouží jako testovací základna pro výpravy na Mars. Jednou z dalších významných změn oproti Apollu je schopnost Orionu dosáhnout kteréhokoliv místa na povrchu Měsíce. Výpravy z přelomu 60. a 70. let totiž mohly přistávat pouze poblíž rovníku na přivrácené straně. Vědci však doufají, že v okolí lunárních pólů existují velké zásoby zmrzlé vody, které by byly velmi důležité při trvalém osídlení Měsíce. Právě jižní polární oblast je proto lokalitou, ve které se uvažuje o stavbě základny.
Jak již bylo v úvodu řečeno u lodi Orion je velký důraz kladen na bezpečnost posádky. Proto je kosmická lod' vybavena věží záchranného systému LAS (Launch Abort System). Tento systém je schopen v případě havárie nosné rakety odtrhnou kabinu s astronauty a odnést je na padácích do bezpečí. Podobný systém byl použit již na počátku šedesátých let u programu MERCURY. Kabina CM se také nachází na špici nosné rakety, takže oproti raketoplánům nehrozí požkození lodi odpadávajícím ledem, nebo jinými úlomky.
Za kabinou pro posádku se nachází válcový servisní modul, který obsahuje mimo jiné i sluneční panely, které jsou poprvé použity u americké pilotované lodi.
Nosnou raketou programu se stane nosič jménem Ares. Posádku v Orionu bude vynášet Ares I, zatímco užitečný náklad se poveze na Ares V. Nosné rakety byly navrženy tak, aby co nejvíce vycházely z již hotových technologií, takže vývoj a stavba budou relativně levné. První stupeň Ares I tvoří pětisegmentový motor na pevné palivo odvozený z pomocných startovacích motorů raketoplánu SPACE SHUTTLE. Druhý stupeň má motor J-2X na kapalný vodík a kyslík, který je vlastně vylepšeným motorem J-2, osvědčeným už v programu Apollo. Na něm je připevněna pomocí adaptéru vlastní loď.
"Nákladní" raketa Ares V vznikla podobnou cestou. Základem prvního stupně je zvětšená palivová nádrž z programu Space Shuttle s pěti motory RS-68 na zádi a dvěma přídavnými motory na tuhé palivo na bocích. Jde tedy vlastně o téměř shodnou kombinaci, jakou používají současné raketoplány.

Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007-2009 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček