VŠE JE PŘIPRAVENO NA START

Posádka dorazila na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu dva týdny před svým startem plánovaným na 28. května 2014. Nyní se připravuje na slasti i strasti života ve stavu beztíže. Ruští lékaři jsou přesvědčeni, že naklánění kosmonautů hlavou dolů (např. v podobě podložení postele během spánku) nebo roztáčení v rotačních křeslech dává organismu „ochutnat“ stejné pocity, jaké později zažije ve stavu beztíže.
Většina kosmonautů se během prvních dní na oběžné dráze potýká s „kosmickou nemocí“, když se adaptují na nové prostředí. Je to podobné jako s mořskou nemocí. Mozek a další orgány dostávají v beztíži rozporuplné signály. Například oči kosmonauta hlásí, že se pohybuje po kosmické stanici, ale jeho cit pro pohyb tvrdí přesný opak. Jenže posádky musí být schopné řídit loď Sojuz hned po startu a následně začít pracovat co nejdříve po vstupu na palubu orbitálního komplexu. Během prvních dní ve vesmíru se proto snaží mnoho lékařských experimentů co nejlépe pochopit, jak se tělo přizpůsobuje novému prostředí.
Posádky jdou před startem do karantény, aby se kontakt s někým jiným než lékaři a klíčovými osobami omezil na minimum. Prachobyčejné nachlazení může ohrozit celou misi. Alexander Gerst se na ni přitom chystal dva a půl roku.

TRADICE

Za léta dobývání vesmíru se vytvořila celá řada tradic, v jejichž šlépějích půjde i současná posádka. Spát bude v Hotelu Kosmonaut a před posledním odchodem na startovací rampu zvěční svůj podpis na dveře pokoje. Ještě před tím každý z nich zasadí strom do aleje u hotelu, čímž za sebou kosmonauti nechají živý odkaz po dobu, kdy budou obíhat naši planetu. A den před startem je čeká promítání klasického ruského filmu Bílé slunce pouště.
V den startu pak Alexandera Gersta, ruského velitele Maxima Surajeva a astronauta NASA Reida Wisemana odveze na místo startu autobus. Cestou s nimi zastaví, aby si všichni ulevili na jeho pneumatiku – stejně jak to udělal Jurij Gagarin, když se jako první člověk vydával do vesmíru.
Coby závěrečné opatření je nachystáno požehnání, které provede ortodoxní kněz – nic nesmí být opomenuto.
Výtah pak trojici dopraví na vrcholek 45 metrů vysoké rakety a kosmonauti usednou do své lodi. Následně zde budou dvě hodiny čekat, než technici provedou finální přípravy na start rakety, která cestou do vesmíru spotřebuje 274 tun pohonných látek.
Jakmile dojde ke startu, nebude to trvat ani deset minut, během nichž raketa urazí 1640 km a dosáhne rychlosti dechberoucích 28000 km/h. O šest hodin později pak loď s kosmonauty dorazí na ISS, která se stane jejich domovem po dobu následujícího půl roku.

START

Loď Sojuz TMA-13M odstartovala z kosmodromu Bajkonur ve středu 28. května 2014 v 21:57 SELČ a oběžné dráhy dosáhla o devět minut později. Po čtyřech obletech kolem Země pak bezpečně zakotvila na stykovacím uzlu modulu Rassvět.
K připojení došlo v 3:44 SELČ a průlez byl otevřený ve 5:52 SELČ. Nové posily přivítala stávající posádka stanice ve složení Aleksandr Skvorcov, Oleg Artěmjev (oba Rusko) a Steven Swanson (USA). Ti jsou členy 39. a 40. základní posádky ISS.
Během prvního týdne pobytu na ISS se Alexander a jeho společníci budou zabydlovat v novém působišti a seznamovat se s ním. Následně je čeká nabitý program plný výzkumných a technických aktivit.

BLUE DOT

Mise Alexandera Gersta v plánované délce 166 dní je pojmenována Blue Dot, a to dle amerického astronoma Carla Sagana, který planetu Zemi označil jako „bledě modrou tečku“ (Pale Blue Dot). Přesně tak se totiž jevila na fotografiích sondy NASA Voyager pořízených ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů.
Náplní mise je intenzivní vědecký program, který plně odráží pestrost výzkumu prováděného na ISS. V souladu s politikou ESA, která hovoří o maximalizaci praktického přínosu kosmického výzkumu, provede Alexander Gerst více než čtyřicet experimentů s vědeckým přínosem nebo které budou podkladem pro budoucí průzkumné mise.
Experimenty budou zahrnovat fyziku materiálů, fyziologii, radiační biologii, sluneční výzkum, biotechnologie, fyziku kapalin a astrofyziku. K nim je pak zapotřebí ještě připočítat sérii technologických demonstrací.
„Zlatým hřebem“ mise Blue Dot bude práce v elektromagnetické levitační peci, jejíž výstupy by měly najít uplatnění v průmyslové tavbě a vést k výrobě čistších plus přesnějších kovových odlitků. Rozptýlením roztaveného kovu v beztíži získají vědci přesnější informace o jeho chování, které pak budou moci využít na Zemi. Tady jsou totiž všechna podobná pozorování ovlivňována gravitací a také schránkou, ve které k pokusu dochází.
Všechny vědecké experimenty na kosmické stanici posouvají hranice znalostí a jsou hybatelem inovací na Zemi.
Alexander Gerst bude také coby palubní inženýr asistovat při příletu pátého a posledního „kosmického náklaďáku“ ATV (Automated Transfer Vehicle) pojmenovaného Georges Lemaître. S jeho startem se počítá 25. července 2014.
Zásobovací družice ATV jsou největšími zásobovacími loděmi, které obsluhují kosmickou stanici. Na ni dopravují nezbytné zásoby, pomáhají pravidelně zvyšovat její oběžnou dráhu a jsou schopné s 420 t těžkým komplexem v případě potřeby provádět úhybné manévry. A to třeba tehdy, když se objeví nebezpečí v podobě možné srážky s úlomkem kosmického smetí.
ATV-5 bude testovat nový laserový infračervený senzor LIRIS, který umožním budoucím družicím připojovat se autonomně k cílům, jako jsou kosmické lodě nebo trosky vysloužilých družic. Alexander Gerst se zapojí i do aktivit spojených s připojením a vykládkou dalších zásobovacích lodí, které mají v průběhu jeho mise k ISS dorazit. Mezi další vrcholy jeho pobytu ve vesmíru bude výstup do otevřeného prostoru ve skafandru. Stejně jako už dříve další kosmonauti ESA se i Alexander Gerst zúčastní vzdělávacích programů, jejichž cílem bude inspirovat děti a mládež.

PŘISTÁNÍ

V pondělí 10. listopadu 2014 ve 04:58 SEČ přistál návratový modul kosmické lodi SOJUZ TMA - 13M s kosmonauty Maximem Surajevem, Reidem Wisemanem a Alexandrem Gerstem asi 82 km severně od města Arkalyk v Kazachstánu. Bezpečnost v místě přistání vesmírné lodi zajišťovalo asi 300 vojáků, 14 vrtulníků, tři letouny, šest speciálně upravených aut a dalších 14 kusů techniky. Záchranářské týmy loď našly s malým zpožděním kvůli husté mlze, posádka se podle řídicího střediska v Koroljovu cítí dobře, přestože přetížení 5G při návratu a několikaměsíční pobyt ve stavu beztíže se podepsaly na jejich kondici.
Spolu s posádkou se na Zemi vrátila i "kosmická generace" octomilek (Drosophila melanogaster), které se vylíhly ve vesmíru v rámci experimentu zkoumajícího vliv beztíže na vývoj organismů. Tato zkoumání mají napomoci k dobývání vzdáleného vesmíru.


Externí odkazy

SOJUZ TMA-13M na stránkách serveru LETISTECR.CZ

SOJUZ TMA-13M na stránkách serveru ESA.INT