:::: PROGRESS ::::

PROGRESS

první start: 20. ledna 1978 v 08:24:40 UTC
nosná raketa: různé varianty raket typu Sojuz
vzletová hmotnost Progressu: od 7020 do 7250 kilogramů

kosmodrom: Bajkonur
výrobce: RKK ENĚRGIJA

Progress je automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

VYPUŠTĚNÍ PROGRESSU 1

Progress 1 byl vypuštěn 20. ledna 1978 z kosmodromu Bajkonur. V zásadě to byl Sojuz, ale místo návratového modulu měl část s nádržemi paliva pro transport až 1000 kilogramů pohonných hmot. V orbitálním modulu byly zásoby vody a potravin, nové vybavení, náhradní součástky a také noviny a pošta o celkové hmotnosti 1300 kilogramů. Cílem Progressu byla totiž orbitální stanice Saljut 6. Jedna lod' mohla zásobit dvoučlennou posádku stanice na měsíc nebo dokonce i déle. Progress-1 se ke stanici připojil v automatickém režimu, přičemž oba kosmonauti, Grečko a Romaněnko zaujali kvůli bezpečnosti místa v Sojuzu-27. K setkání došlo 22. ledna a už druhý den zahájili vykládku nákladu a přečerpání paliva. Raketový motor Progressu pomohl také zvýšit oběžnou dráhu stanice, aniž by se zbytečně používaly její motory a zásoby pohonných hmot, byl dokonce použit ke dvěma korekcím. Nákladní lod' se 6. února odpojila a po dvoudenním samostatném zkušebním letu a po prověřování záložních setkávacích systémů zanikla v atmosféře nad Tichým oceánem.

TECHNICKÝ POPIS

Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7.23 m, maximálním průměru 2,72 m a vzletové hmotnosti od 7020 do 7250 kg (včetně nákladu) tvoří tři části:

nákladní sekce GO (gruzovoj otsek)

sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky)

přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek)

NÁKLADNÍ SEKCE GO

Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2 m, délce 3,15 m včetně stykovacího zařízení a s vnitřním prostorem 6,6 m3 slouží k uložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. V přední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.

SEKCE OKD

V nehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1 m a délce 1 m jsou umístěny dvě nádrže s palivem, dvě nádrže s okysličovadlem, tlakové láhve s dusíkem a se vzduchem.

SEKCE PAO

Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72 m a délce 3,1 m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1 m a délce 1,1 m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. V přechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. V zadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1 kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu s nádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují s hypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.
Celková nosnost nákladní lodi činí od 2300 do 2600 kg, z čehož může být až 1500 kg kusového nákladu v hermetizované sekci GO a 1540 kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice. Výdrž lodi ve spojení se stanicí je 6 měsíců. Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá k dispozici 185 - 250kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými k likvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.

VARIANTY LODI

Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Existují tyto hlavní modifikace:

Progress (1 až 42)

Progress-M (1 až 66)

Progress-M SO-1 (modifikace Progress-M, dopravila modul Pirs na ISS)

Progress-M1 (1 až 11)

Progress-M..M (1 až 2) (poslední modifikace, tzv. digitální Progress s novým řídícím počítačem TsVM-101 a digitálním telemetrickým systémem MBITS)

Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut 6 a Saljut 7 a společně s Progressy-M též pro zajišťování provozu stanice Mir. V současné době jsou používány obě nejnovější modifikace, zvané Progress-M a Progress-M..M k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).