HOME KONTAKTY MAPA WEBU


Až budou příští dějepisci zaznamenávat historii počátečních kroků lidstva do vesmíru ze vzdálenějšího pohledu, za zvlášt' významné datum kromě prvního letu člověka do kosmu a přistání na Měsíci možná prohlásí i 30. říjen roku 2000 - poslední den, kdy bylo lidstvo zcela svázáno se Zemí. Následujícího odpoledne totiž raketa SOJUZ vynesla na oběžnou dráhu první posádku nazvanou EXPEDICE 1, připravenou zabydlet Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), objekt, jež má být první lidskou trvale osídlenou základnou v kosmu. Zdá se docela příhodné, že stanice vznikla společným úsilím někdejších nepřátel z dob studené války.



PORUCHA CHLADICÍHO SYSTÉMU NA ISS


PROHLÉDNĚTE SI JAK SE STAVÍ STANICE ISS


PROHLÉDNĚTE SI JEDNOTLIVÉ ČÁSTI STANICE ISS












































20. listopadu 2013 uplyne 15 let od vypuštění prvního modulu tohoto kosmického monstra. Monstrum je možná trošku ošklivý, leč výstižný výraz. Na oběžné dráze ve výšce přes 400 kilometrů nad povrchem Země proletí každý den 16krát nad našimi hlavami téměř 450tunový kolos, jehož celková rozloha si v ničem nezadá s fotbalovým hřištěm. Je to ta největší a také nejdéle obydlená základna mimo tento svět. Mezinárodní posádky složené z amerických, ruských, kanadských, evropských a japonských astronautů se na její palubě střídají od podzimu 2000. V současnosti na ISS najdeme šestičlenné posádky, které zde tráví bezmála půl roku. Celkem třináct obyvatelných modulů nabízí posádce komfort větší než veliký dům s pěti ložnicemi. A to přibudou ještě další sekce! Americké solární panely o rozpětí přes 70 metrů vyrábí množství elektrického proudu jako menší elektrárna. K čemu nám ale je stanice za řádově stovky miliard USD? Kosmickým agenturám slouží k výzkumům, které připraví lidstvo na expanzi například na Mars. Pokusnými subjekty jsou sami astronauti, kteří na sobě sledují působení dlouhodobého kosmického letu (řídnutí kostí, ochabnutí svalstva, zhoršení zraku, dopad kosmické radiace, srdeční potíže, problémy s páteří) a odborníci na Zemi zkoumají, jak se s tímto vypořádat. V neposlední řadě posádka stanice sleduje vliv kosmického letu na ryby (třeba se jejich chovem a konzumací bude živit posádka letu na Mars), sleduje Zemi a objevuje nové technologie využitelné k budoucím kosmickým misím.
Ač se to nezdá, ISS přináší mnohé novinky pro zlepšení života obyčejných lidí. Z technologií Mezinárodní kosmické stanice byl odvozen třeba neurochirurgický robot, robot pro diagnostiku a léčbu rakoviny prsu. Posádka stanice pomáhá hledat lék na rakovinu, AIDS. A to nemluvíme o tom, že lékařské postupy pro zkvalitnění života astronautů v kosmu mohou pomoci léčit pacienty s různými chorobami v nemocnicích na Zemi.
Lidé na ISS pomáhají z výšky se studiem Země, monitorováním přírodních katastrof a hurikánů. Technologické pokusy ve stavu beztíže, který na stanici panuje, také přinášejí nový materiál, slibující mosty a budovy odolnější proti zemětřesením.
Jednou z pěti partnerských organizací, které vybudovaly a nyní provozují stanici, je i Evropská kosmická agentura, jejímž členem je již přes pět let také ČR.
  • převzato ze serveru ASTRO.CZ


    TYPY LODÍ ZÁSOBUJÍCÍ ISS:


    PROGRESS

    SPACE SHUTTLE

    HTV

    ATV

    DRAGON

    CYGNUS


    JEDNOTLIVÉ ČÁSTI STANICE:




    ZARJA (ÚSVIT)

    Technické údaje:

    Délka: 12,56 metru
    Průměr: 4,11 metru
    Hmotnost: 19 323 kilogramů
    Start: 20. listopadu 1998 ve 06:40:27 UT
    Nosič: raketa Proton
    Výrobce: Chruničevovo výzkumné a výrobní kosmické centrum v Moskvě
    Úkol: zajišťování telekomunikačních služeb, řízení letu, stabilizace a korekcí dráhy v počátečním období výstaby stanice. Nyní slouží jako skladovací prostora.

    Modul je vybaven dvěma hlavními motory a stabilizaci zajišťuje 24 pomocných motorků. Palivo je doplňováno zásobovacími loděmi Progress a uchovává se v šestnácti nádržích, které ho pojmou až šest tun. Přísun elektrické energie zajišťuje dvojice slunečních panelů s rozpětím 24,4 m a povrchem 28 m2. Modul disponuje třemi spojovacími uzly, z čehož dva v ose modulu jsou trvale použity pro připojení ruského obytného modulu Zvezda a amerického spojovacího modulu Unity.


    POISK (VÝZKUM)
    známý také jako Mini-Research Module-2 (MRM-2) nebo MIM-2 (Malyj ispytatel'nyj modul'-2)

    Technické údaje:

    Délka: 4,6 metru
    Průměr: 2,6 metru
    Hmotnost: 4000 kilogramů
    Start: 10. listopadu 2009 ve 14:22:04 UTC z kosmodromu Bajkonur
    Nosič: raketa Sojuz-U
    Úkol: Poisk byl 12. listopadu 2009 v 15:41 UTC připojen k hornímu portu modulu Zvezda, kde slouží jako další přistávací místo pro kosmické lodě Sojuz a Progress a zároveň jako přechodová komora pro výstupy do vesmíru. V modulu budou probíhat vědecké pokusy, jsou zde umístěna napájecí a datová rozhraní pro dva experimenty umístěné vně stanice, které připravila Ruská akademie věd.






















    ZVEZDA (HVĚZDA)

    Technické údaje:

    Délka: 13,1 metru
    Průměr: 4,15 metru
    Hmotnost: 19 051 kilogramů
    Start: Nosič: raketa Proton
    Výrobce: RKK Eněrgija ve spolupráci s Chruničevovým výzkumným a výrobním kosmickým centrem
    Úkol: poskytování obytného prostoru prvním dlouhodobým osádkám stanice ISS, dodávka elektrické energie pro systémy stanice, zajišťování telekomunikačních služeb s pozemními řídicími středisky a korekce dráhy stanice.

    Raketa Proton, která vynesla modul Zvezda na oběžnou dráhu, byla ozdobená 30 stop vysokým logem řetězce rychlého občerstvení Pizza Hut, za což tato společnost údajně zaplatila víc než 1 milion USD.
























    TRANQUILITY (KLID)

    Technické údaje:

    Délka: 6,7 metru
    Průměr: 4,5 metru
    Hmotnost: 15 550 kilogramů
    Předpokládaný start: únor 2010
    Nosič: raketoplán Endeavour (STS-130)
    Výrobce: Thales Alenia Space, Itálie
    Provozovatel: USA
    Úkol: spojovací modul, podpora životních podmínek


    Modul Tranquility je třetím ze série spojovacích modulů. Pod původním názvem Node 3 ho vyrobila firma Thales Alenia Space z italského Turína. Stejný podnik je podepsán také pod modulem Harmony (Node 2). Na Floridu byl modul Tranquility dopraven 20. května 2009, aby se připravil na svou cestu k Mezinárodní kosmické stanici, předběžně naplánovanou na únor 2010. Posádka raketoplánu Endeavour (STS-130) má Tranquility připojit na spodní spojovací uzel modulu Unity. K Tranquility pak bude následně připojen spojovací tunel PMA-3.
    Tranquility ale nebude jen spojovacím modulem se šesti uzly. Uvnitř modulu budou nainstalovány systémy pro údržbu životního prostředí Mezinárodní kosmické stanice. Konkrétně by se mělo jednat o přístroj, který bude vyrábět kyslík z odpadní vody, dále o techniku pro filtraci a kontrolu atmosféry apod.
    Modul bude vybaven také tréninkovým běžícím pásem pro fyzické cvičení posádky vesmírného komplexu. Na počátku roku 2009 vyhlásila NASA na internetu anketu, ve které mohla veřejnost vybrat jméno nového modulu. Na výběr byly čtyři možnosti (Earthrise, Legacy, Serenity a Venture), případně mohl každý čtenář podat svůj vlastní návrh. Hlasování mělo sice pouze poradní charakter, ale i tak si NASA pořádně „zavařila“. Anketu totiž vyhrál známý americký moderátor Stephen Colbert, jenž ve svém pořadu dokonce diváky vyzval, aby pro něj hlasovali. Výsledky byly zveřejněny 23. března 2009 a z celkového počtu 1,2 milionu hlasů připadlo Colbertovi plných 230 539. NASA si ale nemohla dovolit pojmenovat modul Mezinárodní kosmické stanice po žijící osobě. Přimhouřit oko by snad mohla jedině v případě slavného vědce, ale u moderátora televizní show by to mohl být problém. Představte si například situaci, že by se Colbert dopustil něčeho nekalého, a přitom by po něm byl pojmenován modul stanice. Co by potom NASA dělala? Dne 14. dubna 2009 úřad oznámil, že modulu dá jméno Tranquility na počest 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Modul APOLLA 11 v roce 1969 přistál na Měsíci v Moři klidu (Mare Tranquillitatis).
    Colbert dostal malou cenu útěchy, jeho jménem bude pokřtěn výše zmíněny běžící pás pro fyzické cvičení posádky.



    CUPOLA (KUPOLE)

    Technické údaje:

    Délka: 1,5 metru
    Průměr: 3 metry
    hmotnost: 1880 kilogramů
    Předpokládaný start: únor 2010
    Nosič: raketoplán Endeavour (STS-130)
    Výrobce: Thales Alenia Space, Itálie
    Provozovatel: USA
    Úkol: Kromě komunikační techniky může být v modulu Cupola umístěno jedno ze dvou identických ovládání kanadského robotického ramene.

    "Modul“ Cupola se vydá k ISS společně s Tranquility, ke kterému bude připojen. Vyrobila jej stejná firma jako Tranquility a majitelem je dle dohody NASA, která za to dopraví na stanici Evropské kosmické agentuře náklad. Cupola znamená v italštině "kopule", což není název zvolený náhodně. Tvar tohoto malého modulu svým tvarem připomíná kopuli, osázenou šesti bočními a jedním horním oknem. Astronauti ji využijí při pozorování Země, ale především k výhledu na povrch stanice. Jelikož ale ISS pravidelně ohrožují mikrometeority a kosmické smetí, nebylo by ideální vystavit skla oken jejich účinkům. V lepším případě by na nich úlomky zanechaly mechanické stopy – oděrky, rýhy a důlky, v horším případě by mohlo dojít i k prasknutí. Proto je každé z oken vybaveno odolným poklopem, který sklo ochrání v době, kdy se Cupola nebude používat.
    Do Cupoly se vejdou dva astronauti, kteří odsud mohou například kontrolovat okolí stanice, pozorovat Zemi, provádět různé experimenty, ale hlavně obsluhovat staniční robotické rameno – jedno z ovládacích center zde totiž bude umístěno.











    RASSVĚT (ÚSVIT)
    známý také jako Mini-Research Module-1 (MRM-1)

    MRM-1 poskytne na palubě ISS nový prostor pro skladování věcí, a také přistávací port pro ruské lodě SOJUZ, PROGRESS nebo evropské ATV. Ruský modul je přes 7 metrů dlouhý, asi 7,7 tun těžký a měl by být připevněn k modulu Zarja robotickou paží během 5. letového dne mise STS-132 raketoplánu Atlantis.
    Modul Rassvět je identickým dvojčetem modulu MRM-2 Poisk, který se stal součástí ISS v listopadu 2009 (vypuštěn byl pomocí rakety Sojuz). Rassvět bude při startu obsahovat také asi 3 tuny nákladu, který bude upevněn vevnitř i zvenčí modulu.































    KIBO (NADĚJE)





































    COLUMBUS

    Technické údaje:

    Délka: 6,871 metru
    Průměr: 4,487 metru
    Startovní hmotnost (s 2 500 kg vybavení): 12 800 kg
    Celková hmotnost na orbitě (vč. 10 500 kg vybavení): 19 300 kg
    Start: 7. února 2008 19:45 UTC
    Nosič: raketoplán Atlantis (STS-122)
    Výrobce: hlavní dodavatel byl EADS Astrium Space Transportation a italská firma Alcatel Alenia Space
    Provozovatel: ESA
    Životnost: 10 let
    Popis: laboratoř tvoří válcovitý modul s oběma konci kónickými. Tvar modulu je velmi podobný víceúčelovému transportnímu modulu MPLM (Multi-Purpose Logistics Module), oba byly navrženy pro přepravu v nákladovém prostoru raketoplánu. Jedna kónická strana je vybavena laboratorní technikou a počítači, v protějším konci je umístěn průlez, kterým je laboratoř spojena s modulem Harmony.
    Aktivity v laboratoři jsou koordinovány s pozemním řídícím střediskem (Columbus Control Centre) v Oberpfaffenhofenu v Německu ve spolupráci s dalšími operačními centry v Evropě.




  • POHLED Z PALUBY ISS




    First song ever to be premiered in Space and on Earth

    Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
    2007 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček