Koncem roku 1963 si první tajemník ÚV KSSS a předseda rady ministrů Nikita Sergejevič Chruščov předvolal hlavního konstruktéra a šéfa sovětského kosmického programu Sergeje Pavloviče Koroljova. Po dotazech na postup příprav amerického programu GEMINI, pověřil Koroljova úkolem poslat do kosmu nikoliv dva (jak zamýšleli Američané právě ve zmíněném programu Gemini), ale hned tři kosmonauty na palubě jedné lodi. Termín byl určen - do příštích oslav Velké říjnové revoluce, tedy do 7. listopadu 1964. Koroljov se sice snažil upozornit na velké problémy spjaté s tímto úkolem, ale Chruščova to vůbec nezajímalo.
Když se Koroljov vrátil do své konstrukční kanceláře, svolal vedoucí jednotlivých oddělení a vysvětlil jim jaký úkol právě dostal. Žádal o nějaké nápady, ale nikdo nic nepřednesl. Koroljov působil sklíčeným dojmem. Požádal, aby mu zavolal kdokoliv, kdo bude mít nějaký nápad. Pak z porady odešel. Podobná schůze proběhla také následující den. Koroljov zahájil prohlášením, že je navrhováno umístit do Vostoku tři sedadla a odlehčit kabinu, jak jen to bude možné. Nosná raketa R-7 totiž měla omezenou nosnost a tři lidé plus kabina Vostoku už byla zátěž na hranici jejích možností. Návrh se setkal s protesty, ale Koroljov řekl, že zadaný úkol je třeba splnit.
Chruščovovy požadavky dostaly Koroljova a jeho inženýry pod neuvěřitelný tlak. Hlavní konstruktér začal být vznětlivý a popudlivý. Řešení nakonec našel konstruktér přistávacích systémů Konstantin Feoktisov. Navrhl odstranit z kulovité kabiny Vostoku rozměrné katapultovací křeslo a celý interiér podstatně odstrojit. Tři kosmonauti se měli dovnitř doslova vmáčknout bez ochranných skafandrů. Na sobě měli mít pouze teplákové soupravy! Koroljov prý tehdy Feoktisovi položil otázku: "A kdo proboha poletí bez kosmického skafandru?" Feoktisov odvětil velice krátce: "Já poletím."
Objevil se však další problém. Kabina Vostoku totiž přistávala rychlostí tak velkou, že pokud by se kosmonauti před jejím dosednutím nekatapultovali, mohli by být i vážně poraněni. Při úpravách konstrukce kabiny pro tři osoby však nezbylo místo, aby každý člen posádky mohl mít katapultovací křeslo. Museli proto přistát v kabině, a to znamenalo udělat zásadní rekonstrukci padákového systému. Padákové zkoušky však nepřinesly povzbudivé výsledky.
V jednom případě kabina sice přistála neporušena, avšak tři pokusné opice uvnitř byly silou nárazu zabity. Systém, který byl nakonec vyvinut, zahrnoval dva hlavní padáky oproti jednomu u Vostoku. Ke zbrzdění dosednutí kabiny se těsně před přistáním zapaloval malý raketový motorna tuhé pohonné hmoty. Motor se zažehnul poté co se dlouhá sonda, visící z kabiny, dotkla země. Rychlost dopadu se tak snížila takřka na nulu.
Dalším problémem byl návrat z oběžné dráhy. Vzhledem k tomu, že se předpokládalo využívání vyšší oběžné dráhy než v programu Vostok, nebylo možné očekávat, že by se lod' v případě selhání brzdícího motoru po krátké době sama vrátila přirozeným způsobem zpět na Zemi. Zkrátka, kdyby selhal brzdící motor, posádka by zahynula v kosmu. Proto byl na horní část kabiny instalován záložní brzdící motor na tuhé pohonné hmoty.
Jedno riziko uspěchaného vývoje lodi se však zažehnat nepodařilo - chyběla možnost záchrany v případě havárie rakety v průběhu startu. Katapultovací křeslo bylo odstraněno a záchranná věž, která by mohla oddělit celou kabinu Voschod v případě havárie také nebyla k dispozici. Sověti ovšem tvrdili, že kosmická lod' i raketa jsou natolik spolehlivé, že žádné další jištění není potřeba.
Přebudovaná kosmická lod' byla nazvána Voschod. Toto slovo se většinou překládá jako "úsvit" či "východ slunce" (v určitém smyslu však také může znamenat "východ" jako světovou stranu, stejně jako Vostok pro symbolické zdůraznění pevné vazby mezi oběma programy). Měly se uskutečnit pouze tři samostatné lety. První měl být jednodenní let s tříčlennou posádkou, druhý byl let dvoučlenné posádky, přičemž jeden kosmonaut měl vystoupit mimo lod' speciální nafukovací komorou. Třetí let měl být opět s dvoučlennou posádkou a měl trvat rekordních čtrnáct dní.
Při prvních testech měkkého přistání, které probíhaly na Krymu se v rámci úspor používala upravená kabina z letu VOSTOKU 2. Při jednom pokusu ale selhal elektrický systém lodi a kabina se roztříštila o zem. První zkušební lod' Voschod, zatím ještě bez posádky, odstartovala 6. října 1964 pod označením Kosmos 47. Po jednom dni sestoupila úspěšně z oběžné dráhy.

VOSCHOD 1

VOSCHOD 2