SOJUZ TMA - 05M

nosná raketa: Sojuz FG
start: 15 července 2012 ve 04:40:03 SELČ
posádka: Jurij Malenčenko (5), velitel, Roskosmos
Sunita Williamsová (2), palubní inženýr, NASA
Akihiko Hošide (2), palubní inženýr, JAXA
V závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.
kosmodrom: Bajkonur
vzletová rampa: LC-1
přistání: 19. listopadu 2012 ve 2:56:30 SEČ
trvání letu:



Ve čtvrtek 12. července 2012 byla raketa Sojuz FG s lodí Sojuz TMA-05M na špici převezena z montážní haly na startovací rampu (vleže pomocí vlakové soupravy), o den později se na Bajkonuru sešla ruská státní komise a na základě lékařských a tréninkových zpráv potvrdila složení posádky lodi, kterou čeká dlouhodobý pobyt na ISS. V sobotu 14. července 2012 pozdě večer našeho času se naposledy sešla státní komise a dala definitivní povolení ke startu, tankování paliva do nádrží rakety započalo asi pět hodin před vzletem.

POSÁDKA

Sunita Williamsová (USA)

46letá kapitánka amerického námořnictva letí jako kopilot v levém křesle Sojuzu a jako letová inženýrka 32. a velitelka 33. dlouhodobé posádky stanice ISS. Post velitelky Mezinárodní vesmírné stanice zaujme jako druhá žena v historii po své americké kolegyni Peggy Whitsonové, jež stanici velela na přelomu let 2007/2008 a nyní je šéfkou amerického oddílu astronautů.
Sunita Lyn Williamsová se narodila v Euclidu v Ohiu, po svých rodičích má indické a slovinské kořeny. Dětství a mládí prožila v Needhamu ve státě Massachusetts. V mládí byla členkou školního plaveckého týmu, později dala před studiem vědy přednost námořní akademii (United States Naval Academy), kde studoval i její bratr. I tady se aktivně věnovala sportu (plavání, běh) a vědeckým studiím. Svou kariéru u námořnictva započala jako potápěč a posléze jako pilot helikoptéry, byla nasazena například v Perském zálivu. Později se dostala k profesi zkušebního pilota, což ji přivedlo do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu, domova astronautů NASA. Jako pilotce vrtulníků jí byla vize kosmických letů samozřejmě velmi blízká. Po získání titulu v oblasti technického managementu na Floridě a působení jako instruktorka testovacích pilotů byla vybrána v červnu roku 1998. coby posila amerického týmu astronautů. Zahájila roční kosmonautický výcvik a v srpnu 1999 získala kvalifikaci „letový specialista". Do vesmíru odstartovala 10. prosince 2006 na palubě raketoplánu Discovery (let STS-116). Zůstala zde až do poloviny následujícího roku a prodloužila rekord délky kosmického letu ženy na 185 dní. V průběhu letu provedla čtyři výstupy do otevřeného vesmíru o celkové délce 26 hodin 17 minut. Na kosmické stanici i symbolicky pomocí běžeckého pásu zdolala maraton.

Jurij Malenčenko (Rusko)

50letý vysloužilý plukovník ruského letectva se vydal již na svůj pátý kosmický let. Odstartuje jako velitel a hlavní pilot lodi Sojuz TMA-05M v jejím prostředním křesle.
Narozen na Ukrajině, vyrůstal ve městě Světlovodsk, rozvinuté průmyslové základně, v době, kdy spousta dětí chtěla být kosmonautem. Původně chtěl studovat aplikovanou matematiku v počítačové oblasti, velmi brzy však změnil rozhodnutí a vyrazil za snem stát se bojovým pilotem. Po promoci na Charkovské vojenské vysoké letecké škole v roce 1983 strávil následující čtyři léta skutečně jako pilot sovětské armády. Roku 1987 byl pro své výborné výsledky vybrán do týmu sovětských kosmonautů.
Roku 1994 podnikl svou první výpravu do kosmu, konkrétně na palubu orbitální stanice MIR, kde velel 16. dlouhodobé posádce. Uskutečnil dva kosmické výstupy a stal se vůbec prvním kosmonautem, který v manuálním režimu připojil ke kosmické stanici zásobovací loď PROGRESS po selhání automatického naváděcího systému.
V září 2000 se zúčastnil krátkodobé mise raketoplánu Atlantis na vznikající stanici ISS, úkolem mise bylo stanici připravit pro přílet první dlouhodobé posádky a aktivovat nový modul Zvezda. Svůj první dlouhodobý let na ISS uskutečnil jako velitel sedmé základní posádky v roce 2003, stanici tehdy velel. Podruhé dlouhodobě pracoval na ISS na přelomu let 2007 a 8 jako letový inženýr Expedice 16 pod velením výše zmíněné Peggy Whitsonové. V kosmu již strávil 515 dní. Dne 27. července 2009 odešel z armády i oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů (CPK). Koncem roku zažádal o znovupřijetí do oddílu, žádost byla posouzena příznivě a od 9. února 2010 je opět kosmonautem CPK.
Původně prý nominaci do 16. dlouhodobé osádky ISS odmítl právě kvůli faktu, že mu bude na palubě stanice velet žena, později však zvítězila touha po další misi do kosmu. S kolegy z posádky však před startem údajně nechtěl trénovat, protože je považoval oproti sobě za nezkušené zelenáče. Nyní mu opět bude na stanici velet žena.
Jurij Malenčenko je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna, druhý sňatek (...více) uzavřel 10. srpna 2003, v době kosmického letu; z druhého manželství má dceru.

Akihiko Hošide (Japonsko)

43 let starý japonský astronaut vzlétl podruhé do vesmíru jako pasažér v pravém křesle Sojuzu a letový inženýr 32. a 33. dlouhodobé posádky ISS.
Narodil se v hlavním městě Tokiu, jako malý kluk se podíval do USA, kde navštívil například Kennedyho vesmírné středisko, viděl rakety a shlédl i některé sci-fi filmy o vesmírném cestování. Stačilo to, aby jej kosmonautika nadchla. Když letěl na oběžnou dráhu první japonský astronaut, Aki měl jasno. Studoval v Singapuru, po návratu do Japonska získal vysokoškolský titul v mechanickém inženýrství na Keio University. Poté se přihlásil do druhého konkurzu na japonské astronauty, nebyl však úspěšný kvůli absenci praxe v oboru. Začal ale pracovat pro Japonskou kosmickou agenturu jako inženýr a čekal na další šanci. Po práci na vývoji raket se Akimu poštěstilo a roku 1999 byl vybrán jako japonský astronaut.
První vesmírný let absolvoval v červnu 2008 jako člen posádky raketoplánu Discovery, jež tehdy dopravil na ISS japonskou laboratoř Kibo a japonský robotický manipulátor. Mise trvala 13 dní.

ÚSPĚŠNÝ START

Start lodi Sojuz TMA-05M s výše popsanou posádkou a menším množstvím nákladu pro ISS se uskutečnil v neděli 15. července 2012 v 04:40:03 SELČ (v 08:40 místního času na Bajkonuru). 8 vteřin před startem se zažehly motory prvního a druhého stupně nosné rakety a ta po opuštění historického komplexu, ze kterého vzlétl Sputnik i Jurij Gagarin, poměrně svižně zmizela v oblačné obloze nad stepí. Odhození postranních motorů, tvořících první stupeň rakety, odhození záchranné věže a krytu lodi, vše probíhalo jako po másle a posádka uvnitř Sojuzu, zabíraná kamerou a viditelná živě na TV NASA, jen vesele mávala.
Necelých devět minut po startu byl na stabilní oběžné dráze ve výšce 230 krát 190 kilometrů nad povrchem Země vypnut motor vrchního stupně nosné rakety. Za moment pocítila posádka lodě škubnutí, jak se plavidlo oddělilo od třetího stupně rakety Sojuz, ten následně provedl úhybný manévr otevřením ventilů své kyslíkové nádrže. Za další chvíli provedly počítače lodi Sojuz naprogramované vyklopení a aktivaci solárních panelů a navigačních a komunikačních antén. Kosmonauté si posléze vyslechli gratulace k úspěšnému startu od ředitele ruské vesmírné agentury Vladimíra Popovkina.
Během následujících dvou dní provede loď sérii manévrů, která ji dopraví až k samotné ISS. Spojení se stanicí je stanoveno na úterý 17. července v 06:52 SELČ na modul Rassvět (Úsvit) na spodní straně ruského segmentu stanice. Nováčky uvítá současná posádka stanice ve složení Gennadij Padalka, Sergej Revin (oba Rusko) a Joe Acaba (USA). Na palubě orbitální stanice by Malenčenko a spol měli pobýt asi čtyři měsíce - do poloviny listopadu 2012.
(Převzato z portálu ASTRO.CZ)


ZAKOTVENÍ

Ruská vesmírná loď Sojuz TMA-05M se 17. července v ranních hodinách v automatickém režimu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Za tři hodiny po přistání u mezinárodní stanice se pak tříčlenná posádka Sojuzu - ruský kosmonaut Jurij Malenčenko, americká astronautka Sunita Williamsová a Japonec Akihiko Hošide - setkala s nynější posádkou ISS.
Jako první na stanici vstoupil Japonec Hošide. "Je to skvělé, je to jako vrátit se domů," řekl po setkání posádek ve videokonferenci Malenčenko, který je nejzkušenějším z nových příchozích na ISS.
Tým čeká náročný program, v plánu je mimo jiné třiatřicet experimentů. Malenčenko a Padalka během pobytu v orbitálním komplexu vystoupí do volného prostoru, aby připravili nákladovou plošinu pro připojení nového laboratorního modulu, jehož vynesení do kosmu je naplánováno na rok 2013. Očekává se, že k ISS také během mise dorazí dvě ruské nákladní lodě a jedna japonská a také komerční nákladní modul Dragon společnosti SpaceX.

PŘISTÁNÍ ZA TMY

V neděli 18. listopadu ve 20:15 SEČ kosmonauté uzavřeli poklopy do lodi Sojuz. Odpojení lodi Sojuz TMA-05M od stanice ISS proběhlo dle plánu ve 23:26 SEČ, 15sekundový separační zážeh, provedený 3 minuty poté, nyní pošle loď během následujících dvou obletů Země asi 12 km daleko od stanice. Zde začne v 01:58 brzdící zážeh (4 minuty a 43 vteřin dlouhý). Předpokládané přistání má být v 02:53 SEČ do 8centimetrové sněhové pokrývky.
Kosmická loď Sojuz TMA-05M nakonec přistála ve 2:56:30 SEČ 85 kilometrů severovýchodně od města Arkalyk. Asi pětisekundové zpoždění sekvence otevírání padáků lehce zkomplikovalo situaci a způsobilo změnu místa přistání zhruba o 35 kilometrů od původně plánovaného.
"Posádka byla po přistání velice čilá, všichni měli výbornou náladu, jejich zdravotní stav je uspokojivý," řekl agentuře ITAR-TASS Grigorij Melechov, vedoucí týmu, který na modul čekal ve stepi. Před rozedněním bylo v kazašské pustině asi minus 11 stupňů Celsia a vál studený vítr. Přistání za tmy bylo teprve čtvrté za dvanáctiletou historii letů Sojuzu mezi Zemí a ISS.
Kabina spočívala v běžné poloze na boku. Nejprve bylo nutné ji mírně pootočit, aby posádka pohodlněji vystoupila. Technici pak očistili okraje výstupního otvoru a speciálním klíčem odemkli poklop, který otevřeli směrem do nitra jasně osvětlené kabiny. Mezitím dorazily také speciální automobily vyhledávací skupiny a svými reflektory osvětlovaly místo přistání.
Trojice kosmonautů byla sice unavená, návrat do zemské gravitace po čtyřech měsících pobytu v mikrogravitaci přece jen ubírá fyzické síly, ale s úsměvem ve tváři, až na tradičně již ustaraně se tvářícího Jurije Malenčenka s výrazem hráče pokeru. Po první lékařské prohlídce v teple nafukovacího provizorního stanu odvezl kosmonauty vrtulník do nedaleké Kustanaje, kde se trojice rozdělila. Williamsová a Hoshide zamířili proudovým letadlem NASA do Houstonu, Malenčenko odletěl do Hvězdného městečka u Moskvy.

Externí odkazy

SOJUZ TMA-05M na stránkách diskuzního fóra NASASPACEFLIGHT.COM

SOJUZ TMA-05M na stránkách serveru TECHNET.CZ